Potáplice, potápky, kormoráni a volavky

 

Potáplice malá

je nejmenší druh potáplice. Má štíhlý krk a ploché čelo. Zobák je slabší a směřuje mírně nahoru. Ve svatebním šatu má šedou hlavu a krk, vpředu na krku je rezavá skvrna. V prostém šatu je shora šedohnědá, zespodu bílá. Ve srovnání s potáplici severní je z profilu více než polovina krku bílá, bílé zbarvení u dospělých ptáků zasahuje i nad oko. Mladí ptáci jsou podobní potáplici severní od níž se liší jen tvarem zobáku a méně kontrastním rozhraním bílého a tmavého zbarvení na krku. Hlas: mimo hnízdiště se ozývá jen vzácně táhlým voláním nebo (často v letu) jednotvárným kácháním.

Výskyt v ČR: pravidelně v malém počtu na tahu, vzácně i zimuje

    Hlasy

 

Potáplice severní

je středně velký druh potáplice. Zobák je silný a rovný. Oproti potáplici malé má strmější čelo, kulaté temeno a silnější krk. Ve svatebním šatu má šedé temeno a zadní stranu krku, černou skvrnu na přední straně krku a černobíle proužkované strany krku. Na hřbetě má kontrastní černobílou kresbu. V prostém šatu je shora tmavá, zespodu bílá; větší část krku je tmavá (rozdíl od potáplice malé). Někdy je možné pozorovat při plavání bělavou skvrnu v zadní části boků. Hlas: mimo hnízdiště se ozývá jen velmi vzácně táhlým voláním nebo (často v letu) tlumeným "karr-arr-arr".

Výskyt v ČR: pravidelně v malém počtu na tahu, vzácně i zimuje

Hlasy

 

Potáplice lední

Velikost menší husy. Ve svatebním šatu je hlava černá, záda mají kontrastní černobílou kresbu, strany krku jsou proužkované. U nás je pozorována většinou v prostém šatu, kdy je shora tmavě šedohnědá, na hřbetě většinou s bělavou šupinkovitou kresbou. Od ostatních potáplic se v prostém šatu liší především velikostí, silným krkem, velkou hlavou s častým náznakem hrbolu na čele a silným zobákem. Hranice mezi světlým a tmavým zbarvením na hlavě a krku je velmi ostrá. V dolní části krku pak vybíhá tmavé zbarvení do částečného obojku. Hlas: mimo hnízdiště se ozývá jen velmi vzácně chvějivým voláním.

Výskyt v ČR: velmi vzácný zatoulanec

Hlas

 

Potápka malá

Potápka malá je nejmenší potápka - výrazně menší než kachna divoká. Má robustní tělo, kulatou hlavu s krátkým krkem a špičatým a silným zobákem. Ve svatebním šatě je svrchu tmavohnědá s červeným hrdlem a zobákem a bělavou skvrnou u koutku zobáku. V zimě je nenápadně šedavě hnědá s tmavým temenem hlavy. Hlas: na hnízdišti výrazný zrychlený trylek "bibibibi", mimo hnízdiště občas jen krátký hlas "bibip" nebo "bí-ip".

Výskyt v ČR: pravidelně hnízdí, v menším počtu i zimuje

  Trylek v toku    Další hlasy

 

Potápka roháč

Potápka roháč je největší zástupce potápek v Evropě - přibližně velikosti kachny divoké. Svrchu je tmavá s černými křídly, hnědým hřbetem a boky, bílými lícemi a dlouhým, zašpičatělým, tmavým zobákem. Od kořene zobáku k oku se táhne silný černý pruh. Ve svatebním šatě je zcela nezaměnitelná a nápadná zejména svou tmavou chocholkou a výraznými roztažitelnými límcovými pery, která jsou rezavě hnědá s černými konci. V prostém šatě zcela postrádá krřní límec, chocholka ji však zůstává. Hlavu má jinak celou světlou a světlejšího zbarvení je v zimě i zobák. Hlas: hlavně na hnízdišti hlasité volání "karr - karr" nebo štěkavé "ke-ke-ke".

Výskyt v ČR: pravidelně hnízdí, v malém počtu i zimuje

Volání na hnízdišti Jiné volání na hnízdišti

Štěkavý hlas

 

Potápka rudokrká

Poněkud menší než potápka roháč. Shora je černohnědá, spodina vždy bílá. Přední část krku rudohnědá, tváře šedobílé, temeno hlavy vždy tmavé. Nemá růžky, ale delší peří na temeni vytváří dojem hranaté hlavy. V prostém šatě přední část krku světlá, na rozdíl od potápky roháče nemá světlý nadoční proužek. Hlas: zpravidla jen na hnízdišti řehtavé až kvičivé volání nebo táhlé "auh-auh-auh".

Výskyt v ČR: ojediněle hnízdí, jednotlivě na tahu, velmi vzácně i zimuje

Hlasy na hnízdišti

 

Potápka žlutorohá

Středně velký druh potápky, menší než potápka roháč. Ve svatebním šatu má výrazné žluté opeření za okem a červenou přední stranu krku a hrudi. V prostém šatu se podobá potápce černokrké, od níž se liší rovným zobákem a výrazně bílými tvářemi a stranami krku. Tmavé temeno a zadní část týla je ostře oddělená od bílých tváří a stran krku. Hranice mezi světlými tvářemi a tmavou čepičkou prochází přímo přes oko. Hlas: mimo hnízdiště jen velmi vzácně mňoukavé volání "hi-a".

Výskyt v ČR: vzácně jednotlivě na tahu a v zimě

Hlas

 

Potápka černokrká

Středně velký druh potápky, zřetelně menší než potápka roháč. Má poměrně krátké tělo, robustní hlavu se štíhlým zobákem, který má výrazně vzhůru zahnutou spodní čelist. V létě je svým pestrým zbarvením naprosto nezaměnitelná. Vrch těla včetně krku a hlavy černý. Po stranách hlavy chomáče zlatožlutých per, výrazně červené oči. V prostém šatu je šedá s černým temenem hlavy. Od potápky žlutorohé se v tomto šatu liší tvarem zobáku a rozpitým rozhraním tmavého a světlého zbarvení na hlavě a krku. Hlas: hlavně na hnízdišti vysoké "psí-ib" nebo "pí-jich", někdy také tvrdé "vrib".

Výskyt v ČR: pravidelně v malém počtu hnízdí a protahuje, zimování je velmi vzácné

Hlasy na hnízdišti

 

Kormorán velký

Nápadný a velký pták s dlouhým krkem a silným zobákem. Plave s ponořeným tělem a zobákem namířeným vzhůru - zdálky si ho lze splést s potáplicí. Dospělí ptáci jsou černí se zelenavým či modravým leskem. Lysina u kořene dolní čelisti zobáku je žlutá, lemovaná bílými lícemi. Spodina těla černá. Mláďata jsou celkově hnědavá se světlejší spodinou těla a šedavými lícemi. Hlas: hlavně na shromaždištích různé kvokavé a mručivé hlasy.

Výskyt v ČR: pravidelně místy hnízdí, početně na tahu a v zimě

Hlasy na nocovišti

 

Kormorán malý

Velmi malý kormorán velikosti lysky s poměrně krátkým krkem a zobákem. Zbarvení podobné kormoránovi velkému. Dospělí ptáci jsou šedočerní s tmavozeleným leskem a bronzově hnědým nádechem krku a hlavy. V prostém šatě je brada bělavá. Mladí ptáci jsou nevýrazně šedohnědí. Mimo hnízdiště se neozývá.

Výskyt v ČR: vzácný zatoulanec

 

Bukač velký

Bukač je hnědě zbarvený pták velikosti slepice. Má zavalité tělo s krátkýma nohama a silným krkem. Obě pohlaví a mláďata se navzájem neliší. Žije velmi skrytě v rákosinách a pobřežních porostech. V nebezpečí znehybní ve vzpřímeném postoji, se zobákem nahoru. Takto se chová i v otevřeném terénu, kde svým postojem nemůže uniknout pozornosti. Hlas: na hnízdišti typické daleko slyšitelné volání "y-vrumb", v letu někdy drsné "krau".

Výskyt v ČR: vzácně hnízdí, jednotlivě na tahu, vzácně i zimuje

Volání na hnízdišti   Hlas v letu

 

Volavka bílá

Volavka bílá je o něco menší než hojnější volavka popelavá. Pro své čistě bílé zbarvení je nezaměnitelná. Nápadným znakem je i velmi dlouhý hubený krk, silný žlutý (nebo vzácně černý) zobák a dlouhé černé nohy. V České republice si ji lze splést z podobnou volavkou stříbřitou, která je však výrazně menší a má žluté prsty. Hlas: jen vzácně v letu chrčivé "krrr-rra".

Výskyt v ČR: pravidelně a někdy i početně na tahu, vzácně zimuje

Hlas

 

Volavka popelavá

Volavka popelavá je velký pták velikosti čápa. Jejím nejnápadnějším znakem je dlouhý štíhlý krk a dlouhé nohy. Je naprosto nezaměnitelná - ze spodní strany špinavě bílá a svrchu šedá s narůžověle žlutavým zobákem, tmavým pruhováním na krku, černými konci křídel a tmavými prodlouženými pery na hlavě. Mladí ptáci jsou zřetelně tmavší a z velké části postrádají bílé zbarvení krku a dlouhá tmavá pera na hlavě. Hlas: v letu často drsné "krék" nebo při vyrušení i syčivý chraplavý zvuk.

Výskyt v ČR: pravidelně hnízdí a v menším počtu zimuje

Hlasy v letu